Vážený pane primátore, vážené vedení města, vážení zastupitelé.
V pátek dne 19.května jsme se v místním tisku dočetli, že se máte sejít s developerem, a to na jednání s vyloučením veřejnosti. Považujeme za nutné informovat Vás před tímto jednáním o závažných skutečnostech, které se týkají projektu Rezidence Štěpánka, jenž Vám má být představen.
Zásadní informací pro vaše další konání v této věci je zejména to, že dle Územního plánu sídelního útvaru (dále jen ´ÚPSÚ´) Mladá Boleslav nelze v lokalitě navrhované investorem stavět domy pro bydlení. Viz také vyhláška 01/2006 Sb., zejména §2_Základní pojmy s rozlišením staveb pro bydlení a ubytovacího zařízení, §6_Plochy občanského vybavení a další.
Dokládá to mimo jiné i právní analýza, kterou jsme nechali za podpory občanů města Mladé Boleslavi zpracovat kanceláří FRANK BOLD ADVOKÁTI, s. r. o. a kterou Vám dáváme k dispozici [PŘÍLOHY 1-4].
V závěru tohoto posouzení se konstatuje: „Záměr ´Rezidence Štěpánka´ není v souladu s aktuálně platnou územně plánovací dokumentací města Mladá Boleslav.
Pokud by chtěl investor stavět v předmětné lokalitě bytové domy nebo jinou obytnou zástavbu, muselo by nejprve dojít ke změně stávajícího územního plánu, která by umístění takového záměru umožnila. Takovou změnu územního plánu by mohlo schválit a vydat pouze zastupitelstvo po provedeném procesu pořizování změny v souladu se stavebním zákonem, přičemž takový proces běžně trvá několik let.“ [PŘÍLOHA 4]
Pro úplnost uvádíme, že již v roce 2015, tedy před prodejem pozemku, si tehdejší majitel Josef Šulc nechal vypracovat územně plánovací informaci o podmínkách využití pozemků par.č. 1144/14 a 1144/11. [PŘÍLOHY 8-11]
Stanovisko, které tehdy vydal odbor stavební a rozvoje města oddělení územního plánování mluví zcela jasně [PŘÍLOHY 12-13]:
„Podle ÚPSÚ MB je pozemek součástí vymezeného zastavěného území a je zařazen do územní plochy Sídelní zeleň – stabilizační prvek ZS, ve které je:
Dominantní činnost:
Stabilizace přírodní složky uvnitř zastavěného území sídla převážně s charakterem veřejně přístupných ploch.
Nezastavitelné území města – výjimečně je možné situovat drobnou architekturu v souvislosti s úpravou a využitím parteru.
Přijatelné činnosti:
Relaxační, rekreační, sportovní a odbytová zařízení – jako drobná doplňková architektura s podmínkou jejich prověření v podrobnější dokumentaci a posouzení širších vazeb a poměru zpevněných a nezpevněných ploch; připouští se výsadba introdukovaných dřevin.
Nepřípustné činnosti:
Všechny činnosti, které jsou v rozporu se stabilizací přírodní složky a nesouvisí s vymezenými přijatelnými činnostmi dle bodu B.“
Poněkud zvláštní a zarážející je také skutečnost, že pozemky jsou v rozporu s platným územním plánem oploceny: „S ohledem na zachování funkce interakčního prvku systému ekologické stability je nepřijatelné oplocování pozemků.“ [PŘÍLOHA 13]
Dle právní analýzy se tedy jedná o pozemky OV – občanská vybavenost, ve které stejně jako v ploše označené SZ – sídelní zeleň není záměr developera v souladu s aktuálním územním plánem.
Informace o územním plánu a jeho změnách čerpali právníci ze stránek města a Ústavu územního rozvoje. Relevantní odkazy jsou tyto – mb-net a uur.cz:
Stejnou informaci, že záměr není v souladu s aktuálním územním plánem, nám sdělili i vedoucí odborů stavebního, územně plánovacího, životního prostředí.
Nesouhlasíme s medializovaným názorem některých z Vás, že šance zabránit výstavbě bytových domů na Štěpánce je malá. Odkud se takový názor bere? Co je jeho příčinou?
Rozhodně není pravdou tvrzení, že „možnosti města jsou v dané kauze mimořádně omezené“. [PŘÍLOHA 14]. Město je řádným a neopominutelným účastníkem každého stavebního řízení. Město díky tomu zajišťuje soulad uvažované výstavby s územním plánem a se zájmy svých občanů. Pokud někdo chce v parku kácet stromy, stavět obytné domy, parkoviště a nové silnice, a to dokonce v rozporu s územním plánem, tak mu to město nepovolí.
Pokud respektujeme platnou legislativu a přihlížíme k odborným názorům právníků, vedoucích dotčených odborů magistrátu, k názorům odborné veřejnosti, není možné o výstavbě obytných domů na Štěpánce reálně uvažovat, natož něco takového odsouhlasit.
Podstatný je také postoj většiny obyvatel Mladé Boleslavi, kteří chtějí Štěpánku, přírodní klenot našeho města, zachovat pro trávení svého volného času a pro odpočinek všech. Nenechte se mást investorem, který se bude snažit zdůvodnit oprávněnost výstavby bytových domů. Investoval do nákupu pozemků nemalé prostředky, přestože už před jejich koupí bylo zřejmé a potvrzené, že pozemky nejsou určeny pro bydlení [PŘÍLOHY 12-13]. Položte si otázku, jak došel investor k názoru, že jde o pozemky pro bytovou výstavbu a zkuste si na ní odpovědět.
Žádáme Vás, abyste se při svém rozhodování řídili platnou legislativou a aktuálním územním plánem a přihlíželi k přáním a názorům občanů Mladé Boleslavi. Doufáme, že si uvědomujete, že klíčové rozhodování leží na Vás. Úředníci se již jasně vyjádřili, že s bytovou výstavbou na Štěpánce nesouhlasí a není dle platné legislativy možná. Jaký dáte signál obyvatelům, kteří podepisují petici PROTI výstavbě? Dostojíte svému vyjádření, že jste PROTI stavbě bytových domů na Štěpánce?
Máte pro to všechny prostředky a možnosti. Nezbývá, než je využít.
Předem Vám za to děkujeme.
Za ZO ČSOP Klenice: Milada Vrbová, předsedkyně p.s.