Po floristické stránce jsou na Chlumu nejbohatšími společenstvy teplomilné trávníky, nepřesně nazývané stepi. Jsou soustředěné v dolních partiích jižních až západních svahů. Bezlesé plochy vznikly až na výjimky již v ranných dějinách a většinou šlo o pastviny, méně louky ev. extenzivní sady. I když to jsou přírodě blízká společenstva, musí být udržovaná proti zarůstání dřevinami […]

Mezi veřejností nepatří obojživelníci k příliš oblíbeným živočichům. V minulosti byli díky mnoha předsudkům a pověrám často pronásledováni. Na území ČR se vyskytuje 21 druhů obojživelníků a kromě 3 patří všechny mezi zvláště chráněné živočichy. S některými druhy, jako je ropucha obecná, skokan zelený a skokan hnědý, se setkáváme častěji. K oblíbeným, ale méně známým, […]

Plošně nejrozsáhlejším lesním biotopem jsou hercynské dubohabřiny (L3.1), druhově poměrně bohaté s přechody k teplomilným doubravám. Ve stinnějších porostech pak bylinné a keřové patro ubývá. Běžně jsou přítomny habr obecný (Carpinus betulus), oba duby, javor mléč (Acer platanoides), j. babyka (Acer campestre), z keřů svída krvavá (Cornus sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).

Stabilitu svahů ovlivňuje řada faktorů. Sesuvy zahrnují širokou škálu pohybů na zemském povrchu. Patří k nim např. řícení skal, pohyby svahů a mělké suťové proudy. Hnací silou těchto jevů je gravitace.