Setkání u tůněk se v polovině května neuskutečnilo, hlavním důvodem byla nepřízeň počasí. Zájem veřejnosti o návštěvu lokality tu stále byl. Našli jsme proto společně náhradní termín o prázdninách, v úterý 22. července. Jeden z účastníků trávil v devadesátých letech jako dítě v bývalé pískovně nad Rohatskem veškerý volný čas. Byl moc rád, že toto místo může ukázat svým dětem. Další účastnice vzpomínala, jak zde jako malí v zimě bruslili.
Pověděli jsme si o zdejší historii, o revitalizaci tůněk v roce 2016 a 2023, o spolupráci s místními z Rohatska a s ČSOP Klenice. Malé vodní nádrže jsou určené primárně obojživelníkům. Aby tvořily optimální biotop, je potřeba zajistit několik důležitých věcí.
Jednou z nich je, že se tu nebudou vyskytovat ryby. Ryby, i drobní okrasní karásci, totiž žerou vajíčka, pulce a larvy bezocasých i ocasatých obojživelníků. Rybky jsou to velmi odolné, bez problémů přečkají zimu v bahně tůněk, nevadí jim ani značný pokles hladiny vody, malé okysličení. Nekontrolovatelně se množí a jsou prakticky nepolapitelné. I přes snahu postupně odlovit rybky na prut vždycky nějaký ten karas ve vodě zůstane. Žáby kladou celkem velké množství vajíček, ale čolci svá vajíčka lepí po jednom zespodu listů vodních rostlin. Vypouštět ryby do nádrží pro obojživelníky je nezodpovědné.
Další důležitou věcí je péče o stanoviště jako takové. Spočívá v pravidelné likvidaci náletových dřevin, kosení ploch kolem tůněk a odstraňování vzniklé biomasy. Biomasa se skladuje opodál na určených plochách, kde nepřekáží a zároveň slouží obojživelníkům jako zimoviště. Trvalý management území je potřebný také proto, aby na vodní hladinu dopadalo přiměřené množství slunečního svitu. I obojživelníci ke svému životu a správnému vývoji potřebují kromě vody teplo a světlo. Nádrže mají proměnlivou hloubku, různě členité břehy, a tak si žáby a čolci mohou vybrat místo, jaké jim právě vyhovuje. Udržování okolní zeleně v optimálním stavu pomáhá tomu, že se dna tůní tak brzy nezanesou bahnem z tlejícího listí.
Důležité je termín provádění prací. Nejlepší čas pro veškerou práci kolem tůní je září. Tou dobou už všichni obojživelníci dokončili svůj vývoj. Můžeme proto zasáhnout i ve vodě, například vytahat přemnožené vodní rostliny, jako jsou vodní mor kanadský, orobinec nebo rákos.
Naše setkání u tůněk 22.7. jsme věnovali monitoringu života v tůňkách. Mapování a záznamy o výskytu chráněných druhů jsou důležitou složkou péče o stanoviště. A co jsme objevili? Drobné a ještě drobnější larvičky čolků s keříčkovitými žábrami, žabí pulce a další drobotinu, například klešťanky, berušku vodní, bahenku živorodou, potápníka a larvy vážek, tiplic a jepic. Ze zajímavých rostlin třeba žabník jitrocelový nebo „masožravku“ bublinatku jižní.
Kulatá prostřední tůňka, která je nejlépe přístupná, byla v době naší návštěvy po celé ploše rozbahněná. Poslední dobou si čím dál častěji uvědomuji, jak je důležité vnímat náš společný životní prostor v souvislostech, neškodit, a když už ne zrovna pomáhat, tak alespoň chápat a souznít.
Autorka: Pavla Bartková