Po floristické stránce jsou na Chlumu nejbohatšími společenstvy teplomilné trávníky, nepřesně nazývané stepi. Jsou soustředěné v dolních partiích jižních až západních svahů. Bezlesé plochy vznikly až na výjimky již v ranných dějinách a většinou šlo o pastviny, méně louky ev. extenzivní sady. I když to jsou přírodě blízká společenstva, musí být udržovaná proti zarůstání dřevinami buď kosením nebo pastvou.

Mezi veřejností nepatří obojživelníci k příliš oblíbeným živočichům. V minulosti byli díky mnoha předsudkům a pověrám často pronásledováni. Na území ČR se vyskytuje 21 druhů obojživelníků a kromě 3 patří všechny mezi zvláště chráněné živočichy. S některými druhy, jako je ropucha obecná, skokan zelený a skokan hnědý, se setkáváme častěji. K oblíbeným, ale méně známým, patří rosnička zelená.

Studiem hub se zabývá věda zvaná mykologie. Avšak to, co vidíme a sbíráme jako houby, jsou ve skutečnosti plodnice hub. Vlastní houby tvoří většinou bělavé podhoubí v půdě, dřevě nebo živočiších. Za příznivých vlhkostních a teplotních podmínek pak vyrůstají z podhoubí plodnice, tj. bedly, holubinky, hřiby, pečárky, špičky aj.

Plošně nejrozsáhlejším lesním biotopem jsou hercynské dubohabřiny (L3.1), druhově poměrně bohaté s přechody k teplomilným doubravám. Ve stinnějších porostech pak bylinné a keřové patro ubývá. Běžně jsou přítomny habr obecný (Carpinus betulus), oba duby, javor mléč (Acer platanoides), j. babyka (Acer campestre), z keřů svída krvavá (Cornus sanguinea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare).

Stabilitu svahů ovlivňuje řada faktorů. Sesuvy zahrnují širokou škálu pohybů na zemském povrchu. Patří k nim např. řícení skal, pohyby svahů a mělké suťové proudy. Hnací silou těchto jevů je gravitace.

Bezobratlí v přírodě převažují nad obratlovci mnohonásobně v počtu druhů i jedinců. Výjimkou není ani Chlum, kde jejich počet druhů je odhadován na několik tisíc. Bezobratlí živočichové jsou v ekosystému významnou složkou s nezastupitelnou úlohou při koloběhu látek a energie.

Vedle nelesních, přírodě blízkých teplomilných trávníků, jsou stejně významné teplomilné doubravy na stejném podkladu, tedy slínovcích. Stejně tak mají vysoký počet vzácných, ohrožených a chráněných druhů květeny ČR. Rozkládají se nejen na jižních, ale i západních a severních svazích.

Přírodní park Chlum je pestrou ukázkou mnoha typů prostředí. Jsou zde smíšené lesní porosty se starými doupnými stromy, pásy křovin lemující les, louky, remízky i přirozená bezlesí. Výsledkem této rozmanitosti je i velké množství ptáků, kteří zde nacházejí vhodné prostředí pro hnízdění nebo územím jen protahují. Některé patří mezi vzácné druhy, s některými se setkáváme častěji.

Současnou vegetaci přírodního parku tvoří listnaté lesy, teplomilné trávníky a menší mokřady na prameništích a kolem vodních toků a rybníků. Největší část lesů tvoří habrové doubravy a na severních svazích květnaté bučiny.

Chlum u Mladé Boleslavi byl vyhlášen přírodním parkem v roce 2000. Leží jihovýchodně od Mladé Boleslavi mezi obcemi Nepřevázka (na západě) a Lhotka (na východě).