Odložení vycházky za obojživelníky
- Podrobnosti
- Zobrazení: 533
Tuto sobotu jsme měli vyrazit do CHKO Český ráj nedaleko Sobotky, kde z iniciativy Radomíra Studeného vznikl "Vzorový mokřad v Českém ráji".
S politováním a odkazem na omezení pohybu osob, musíme plánovanou vycházku za obojživelníky odložit.
Mokřad vznikl za našeho přispění na vyústění polních meliorací vytahujících přebytečnou vláhu z 16 hektarového pole. Voda z trubek mířila přímo do narovnaného koryta potoka, který je přítokem říčky Sobotky.
Revitalizovaný pramen na Babě září čistou vodou i užovkou obojkovou
- Podrobnosti
- Zobrazení: 434
Členové ČSOP Klenice revitalizovali pramen u Naučné stezky Přírodní rezervací Vrch Baba. Ve studánce je až dva metry křišťálově čisté vody a svůj biotop zde našla například chráněná užovka obojková.
Svahový pramen původně napájel vodou v předloňském roce zrevitalizovanou tůň v Horních Stakorách, kde se úspěšně rozmnožují obojživelníci. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu a zanesení pramen vody do tůně již nedotekl a hladina této pro živočichy tak důležité tůně začala povážlivě klesat.
Rozkvétají kyčelnice devítilisté
- Podrobnosti
- Zobrazení: 367
Na jediném místě na Mladoboleslavsku se můžete v těchto dnech setkat s ohroženým druhem – kyčelnicí devítilistou. U nás se vyskytuje nejčastěji v Krkonoších, Brdech, Hrubém Jeseníku, Beskydech. Je symbolem CHKO Křivoklátsko.
Zvolte si krásnou cestu z Josefova Dolu do Bakova nad Jizerou po červené turistické značce. Kromě této rostliny zde objevíte i další druhy jarních rostlin, které tam rostou doslova v kobercích. Kyčelnice devítilistá je až 30 centimetrů vysoká bylina se žlutými květy.
S jarem přiletěli dudci
- Podrobnosti
- Zobrazení: 502
Održeli jsme nádherné snímky ohroženého dudka chocholatého, kterého vyfotografoval Richard Stehlík v Semilech. Pozorování tohoto vzácného druhu jsou hlášena také z Mladoboleslavska. Pakliže dudka spatříte, dejte nám vědět.
Zcela nezaměnitelný dudek chocholatý hnízdí v Evropě, Asii nebo Africe. Je to tažný druh, který přilétá z jižní Asie a Afriky na přelomu března a dubna. Dospělý pták měří až 29 centimetrů a váží až 80 gramů, pozná se lehce podle oranžové chocholky.
Přírodu zaplavilo jaro, nebe migrující ptáci
- Podrobnosti
- Zobrazení: 371
Děkujeme za zprávy a fotky, které nám posíláte. Řada z vás byla minulý víkend na procházce na Babě a na Chlumu a poslali jste nám své fotky. Ano, v těchto dnech jsou obě chráněná území nejkrásnější. V lesích najdete koberce jarních květin - sasanek, dymnivek, petrklíčů, violek, jaterníků a dalších rostlin.
Obě chráněná území jsou osazena naší naučnou stezkou. V přírodním parku Chlum je stezka od roku 2014, v přírodní rezervaci Vrch Baba jsme ji otevírali loni na podzim.
Přidejte se k nám a posbírejte odpadky
- Podrobnosti
- Zobrazení: 4512
Připojte se k nám. Posbírejte na procházce odpadky 🗑 (samozřejmě s rouškou 😷a rukavicemi!🧤).
Velké úklidové akce, které jsme tento měsíc plánovali, se kvůli aktuální situaci odsouvají na podzim. Můžete si ale na procházce na čerstvém vzduchu udělat vlastní individuální úklid 🧹🗑, třeba v okolí vašeho domu, v parku apod., fantazii se meze nekladou.
📸 Vyfoťte nasbíraný odpad 🗑, fotografii nám pošlete a 5 vylosovaných se může těšit na sadu našich magnetek s přírodními klenoty našeho kraje, jako poděkování za vaši pomoc životnímu prostředí!
Poslové jara rozzářili přírodu na Mladoboleslavsku
- Podrobnosti
- Zobrazení: 327
Sluneční paprsky a počátek jara probouzí českou přírodu a například také ohrožené koniklece luční. Posly jara lze spatřit i na Mladoboleslavsku.
Koniklec luční (Pulsatilla pratensis) je chlupatá bylina, vysoká až 20 centimetrů, kterou bezpečně poznáte podle fialových květů. Kvete od března do května na slunných místech, protože jde o teplomilný druh.
Kromě České republiky roste ve střední, severní a východní Evropě. U nás se vyskytuje ve středních a severních Čechách a na jižní Moravě. Lidově se mu říká čertovy vousy nebo ptačí hnízdo. Koniklec patří podle vyhlášky mezi silně ohrožené druhy, takže je jakákoliv manipulace s nimi zakázána včetně narušování jejich biotopu.
Nové druhy hmyzu na Mladoboleslavsku - na pokračování
- Podrobnosti
- Zobrazení: 383
Blánatka lipová (Oxycarenus lavaterae)
Až do 80. let 20. stol. byla blánatka lipová bezpečně známa pouze ze západního Středomoří. Do střední Evropy zasahovala pouze v oblasti nejjižnějšího švýcarského kantonu Ticino a na východ do Slovinska a na dalmatské pobřeží Chorvatska. Po roce 1980 se však začala šířit na sever a na východ. Postupně byla zjištěna v Černé Hoře, Maďarsku, na Slovensku, v Srbsku, Bulharsku, ve Francii, v Rakousku a Německu. V České republice byl první jedinec objeven v Brně – Bohunicích v září 2004. Během podzimu 2004 a následujícího roku byl druh pozorován celkem na 30 lokalitách v jižní, panonské části Moravy. Dnes je rozšířena po celé republice. V Mladé Boleslavi byly blánatky v tisících exemplářích pozorovány v lednu 2019 na lipách u kostela sv. Havla.
Na Mladoboleslavsku jsou významná území, navrhli jsme jejich ochranu
- Podrobnosti
- Zobrazení: 322
ČSOP Klenice navrhla krajskému úřadu vyhlásit nová čtyři chráněná území. Jedná se o území, které ochranáři dlouhodobě monitorují a zjistili tam výskyt vzácných rostli a živočichů.
Jako první naše organizace navrhla k ochraně lesní prameniště obklopené bučinou a doubravou u obce Domousnice na Mladoboleslavsku. Nedaleko této oblasti probíhalo v minulosti holosečné kácení, a proto bychom rádi předešli nevratným škodám.
V Pojizeří se objevují druhy, za kterými jsem jezdil na jižní Moravu, říká entomolog Zúber
- Podrobnosti
- Zobrazení: 560
Objevuje známé i méně známé bezobratlé pro Mladoboleslavsko, píše články a stojí za seriálem nových druhů. Řeč je o entomologovi Miroslavu Zúberovi, který nám v rozhovoru objasnil, co je to entomologie, proč máme chránit přírodu a proč se snižuje biodiverzita.
Naděje pro bělozářku liliovitou
- Podrobnosti
- Zobrazení: 524
Letos stejně jako v loňském roce jsme se pokusili odstranit z vápencové stráně u Kropáčovy Vrutice nálety svídy krvavé. Stráň se v květnu rozzáří tisíci bělostnými květy silně ohrožených bělozářek liliovitých, které agresivní svída kčasto zadusí. Bez pravidelného kosení a vyřezávání náletů bychom za pár let nenašli na stráni ani jednu z těchto nádherných kytek. Pokud se budete chtít spolu s námi podívat a pokochat se její krásou, napište nám. V květnu se na stav její populace pojedeme podívat a vezmeme vás sebou.
Nové druhy hmyzu na Mladoboleslavsku - na pokračování
- Podrobnosti
- Zobrazení: 695
Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis)
Severoamerická ploštice z čeledi vroubenkovitých (Heteroptera, Rhopalidae) byla koncem minulého století zavlečena na evropský kontinent. Poprvé byla zjištěna v roce 1999 v severní Itálii. Tento nález byl následován rychlým šířením druhu po Itálii a dalších evropských zemích. Na území ČR byla poprvé nalezena v říjnu 2006 v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V roce 2007 již byla v arboretu MZLU v Brně nalezena celá reprodukce schopná populace. V témže a dalším roce následovaly nálezy i z jiných čtvrtí města Brna a z několika měst a obcí, od té doby se rozšířila prakticky na celé území ČR. Na Mladoboleslavsku jsem ji poprvé zaznamenal v roce 2011, dnes je i zde velmi hojná.
Studánka na Chlumu prokoukla, členové ji vyčistili a odstranili nálety
- Podrobnosti
- Zobrazení: 444
Krásné slunečné počasí využili začátkem března členové ČSOP Klenice k revitalizaci studánky v přírodním parku Chlum.
Šestice ochranářů se sešla nedaleko obce Chloumek u zaniklého hradu Chlum, aby se pustila do obnovy a lepšího zpřístupnění již pozapomenuté studánky. Ta má hned dvě části. Vrchní je až půl metrů hluboká s vybudovanou akumulační nádrží, kam zřejmě suťový pramen vytéká z mírného svahu. V době naší návštěvy byla nádrž až po okraj plná vody.
O kus níže je terénní deprese s tůní, do které zřejmě přitéká voda z vrchní části, nebo dalším podzemním pramenem. Tůň krásně doplňují vrby.
Rušíme akce
- Podrobnosti
- Zobrazení: 7782
Vzhledem k momentální situaci i my rušíme všechny plánované akce. Ale příroda své akce neruší. Už téměř odkvetly sněženky, kvetou křivatce, fialky, bledule i lýkovec, raší plicník. Na hnízdo do Koprníku se vrátili čápi. Na polích u Kněžmosta zase hoduje přes 50 jeřábů a hejno čejek. Na nebi už je vidět luňák. Na rybníku Pátek u Bud čírka modrá i ostralka. A nad Jizerou létají ledňáčci. Užívejte přírody i své rodiny. Těšíme se brzy na viděnou a na setkanou.
Poslové dobrých zpráv: Sokoli na komíně a péče o chráněné louky
- Podrobnosti
- Zobrazení: 562
Hned dvě dobré zprávy jsme dostali na začátku března do ústředí ČSOP Klenice. Na komíně společnosti ŠKO ENERGO již zahnízdili kriticky ohrožení sokoli stěhovaví a kraj začal kosit louky v Přírodní památce Chlum.
Sokoli stěhovaví zahnízdili na komíně letos již pošesté, tentokrát však velmi brzy. Již 2. března se v nainstalované budce objevilo první snesené vejce. Jestli je jen jedno, zatím není jasné. Loni se jim povedlo úspěšně vyvést čtyři mláďata. Hnízdí na komíně jsou ve výšce 170 metrů nad městem. Výběr není náhodný, krásní dravci mají na komíně klid v jinak rušné městské aglomeraci a mohou vychovávat svá mláďata.
Věhlasný ornitolog představil české ptáky i tajný život kukačky
- Podrobnosti
- Zobrazení: 756
Velký ohlas zaznamenala série přednášek ornitologa a cestovatele Tomáše Grima, kterou zorganizovala ČSOP Klenice. Nejen děti si napjatě vyslechly poutavé vyprávění o ptácích.
Přednášky se uskutečnily na konci února na Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi, kde si 150 dětí zaujatě vyslechlo přednášku Proč ptáci nemají rádi přírodu? Proč se stěhují do měst? Na 8. ZŠ Mladá Boleslav se téměř stovka školáků dozvěděla Jak a proč zpívají ptáci a v přírodovědném kroužku v Dolním Bousově děti a veřejnost zhlédli prezentaci nazvanou Takoví normální zabijáci: Tajný život kukačky.
Takoví obyčejní zabijáci
- Podrobnosti
- Zobrazení: 556
V pátek 28. 2. 2020 se v podkroví knihovny v Dolním Bousově sešlo 35 dětí a 13 dospělých, kteří se těšili, co nového se dovědí o kukačkách. Přednášející Prof. RNDr. Tomáš Grim, Ph.D. přednášku pojal velmi netradičně. Mezi promítáním zajímavých fotografií a krátkých videí často komunikoval s publikem, tím si udržel pozornost dětí po celou dobu přednášky. Dověděli jsme se mnoho informací ze života kukaček a dalších opeřenců u nás i v dalších zemích, zejména ve Finsku, kde probíhá dlouhodobé pozorování těchto hnízdních parazitů.
Za polodrahokamy do lomu v Obrubech
- Podrobnosti
- Zobrazení: 872
V neděli 8. března sluníčko nejen svítilo, ale i hřálo. V bývalém lomu u Obrub se sešlo cca 50 zájemců, kteří si přišli poslechnout průvodce našeho dnešního Setkání s přírodou, Vítka Preislera. Nejprve jsme si prohlédli ukázky karneolů, achátových pecek, jaspisů a porcelanitu, které se našly ve zdejším lomu. Jak jsme se dověděli, některé úlomky hornin sem pravěká řeka přinesla až z Novopacka. Zajímavé bylo vyprávění o tom, jak vznikaly pecky achátů a jejich typické zabarvení a na obnaženém svahu jsme pozorovali jednotlivé vrstvy, kde byly kameny uloženy.
Jak a proč ptáci zpívají aneb Od přírodních symfonií po přírodní metal
- Podrobnosti
- Zobrazení: 1196
Ve středu 26.února vítal zájemce o ptačí hlasy před Gymnáziem Dr. Josefa Pekaře svým zpěvem kos. Lepší úvod jsme si nemohli přát. Přednáška se protáhla na více než hodinu a půl a více než 50 lidí poslouchalo se zaujetím zpěvy běžných i vzácnější opeřenců. Někteří byli překvapeni, že běžně zpívají i ptačí samičky. Jiní zase, že naši ptáci vlastně ani moc naši nejsou, vždyť si k nám z tropů odskočí jen zahnízdit. Po šťouravém dotazu na konec, proč vlastně ptáci tedy zpívají, se rozvinula diskuze. Sami vědci si nejsou jistí, existují prý totiž 4 vědecké teorie. Posluchači proto přijali teorii pátou, že ptáci zpívají pro radost.
Ochránci přírody vyhráli boj proti halám v Kosmonosech. Ministerstvo zrušilo rozhodnutí kraje.
- Podrobnosti
- Zobrazení: 10114
ČSOP Klenice uspěl u Ministerstva životního prostředí s odvoláním proti stavbě hal D+D Park Kosmonosy. Podle ministerstva bylo rozhodnutí kraje vydáno v rozporu se zákonem a je nutné podrobné posouzení vlivu záměru na zemědělskou půdu.
Ochránci přírody se odvolali proti rozhodnutí kraje, který uvedl, že stavba nemá významný vliv na životní prostředí a nemusí být tudíž posuzována procesem EIA. ČSOP Klenice v odvolání namítal, že provoz bude mít vliv na obyvatele, živočichy i nárůst hluku či světelného smogu. Plocha navíc nebyla uvedena pro průmyslovou výrobu a návrh stavby neřeší nakládání s vodou. Doložil také petici občanů Kosmonos.
 |
 |
 |
Kalendář událostí
| 16.10. Výstava hub |
| 21.10. Rok a půl mezi tučňáky |
| 28.10. Výsadba ovocných stromů mezi Střehomí a Ošťovicemi |
| 28.10. Výsadba stromů - Vinec |
| 29.10. Výsadba stromů - Řepov |
| 30.10. Výsadba stromů - Libošovice |