Současnou vegetaci přírodního parku tvoří listnaté lesy, teplomilné trávníky a menší mokřady na prameništích a kolem vodních toků a rybníků. Největší část lesů tvoří habrové doubravy a na severních svazích květnaté bučiny.

Jsou to především listnaté lesy s převládajícím bukem lesním a někdy s příměsí dalších listnáčů, např. javor mleč, j. klen, habr obecný, jasan ztepilý, dub zimní, lípa srdčitá, l. velkolistá a jilm drsný. V keřovém patře rostou kromě zmlazujících dřevin stromového patra také líska obecná, lýkovec jedovatý, zimolez černý, z. obecný, bez červený, jeřáb ptačí pravý aj. Pokryvnost bylinného patra se zpravidla pohybuje mezi 30–60 %, ale může být i nižší. Běžně se v něm vyskytují mezofilní druhy listnatých lesů samorostlík klasnatý, sveřep Benekenův, ostřice chlupatá, kyčelnice cibulkolistá, kyčelnice devítilistá, kapraď samec, kostřava lesní, pitulník žlutý, mařinka vonná, bukovník kapraďovitý, ječmenka evropská, strdivka jednokvětá, bažanka vytrvalá, pšeníčko rozkladité, vraní oko čtyřlisté, kokořík přeslenitý, věsenka nachová, krtičník hlíznatý, starček vejčitý, violka lesní. Mechorosty rostou spíše na padlých kmenech a kamenech.

Květnaté bučiny se vyskytují na eutrofních, obvykle kambizemních půdách s rychlou mineralizací humusu, na různých druzích hornin. Na horninách minerálně chudých nebo na vápencích se vyskytují pouze na plošinách nebo mírných svazích, kde je vyvinuta hlubší půda. V nižších a středních nadmořských výškách osídlují chladnější rokle a severní svahy, v submontánním a montánním stupni přecházejí na plošiny a svahy všech orientací. Jen výjimečně rostou v nadmořské výšce nad 1000 m.