MEZINÁRODNÍ NOC NETOPÝRŮ - Plakát

Přes 180 dospělých a dětí se první sobotu v září vydalo po setmění na zříceninu Zvířetice. Někteří si užili cestu lesem z Podhradí nebo z Bítouchova, někteří přijeli autem přímo na parkoviště ke zřícenině. Čekali na ně netopýři. Po třech letech se k nám totiž vrátila Mezinárodní noc pro netopýry. Přidali jsme se tak téměř ke čtyřiceti dalším místům v naší republice a ke čtyřem desítkám států, kde Noc pro netopýry probíhá. Ve světě se tato akce koná i v takových pro nás exotických místech jako Egypt nebo Korea. Akce je jedinečnou příležitostí prohlédnout si zblízka tvory, které moc neznáme, přestože s námi často žijí doslova pod jednou střechou.

 

Fotografie si můžete prohlédnout v naší fotogralerii. 

 

 

 

IMG_20190817_152820

V sobotu 17. 8. jsme se sešli v Bělé u Staré Paky s Vítkem Preislerem a pracovníkem novopacké Klenotnice, abychom hledali v říčce Olešce úlomky araukaritů. Lovecké nadšení vydrželo naší asi dvacetičlenné výpravě dlouho. Během dopoledne jsme důkladně propátrali poměrně krátký úsek Olešky a všichni jsme objevili něco zajímavého: úlomky achátů, jaspisů a karneolů i vytoužené úlomky zkamenělých stromů-araukarity. Techniky "lovu" byly různé. Někdo jen dřepěl na místě a důkladně propátrával blízký břeh potoka s přesvědčením, že trpělivost přináší araukarity, někdo se brodil potokem, maje na mysli, že za zátočinou snad bude tráva zelenější.

 

  

V sobotu 22. 6. se nás v Nepřevázce sešlo asi 20. Nejprve arachnolog  Antonín Kůrka krátce pohovořil o Chlumu, o PP i EVL. Na mapce jsme si prohlédli tři nejzajímavější lokality, které jsme měli v plánu navštívit, a na krásných fotografiích jsme se ještě před exkurzí seznámili s rostlinami a živočichy, na které bychom mohli narazit (bílojetel, černýš, růže galská, záraza, lilie zlatohlavá, brouci kousavec, roháč a zlatohlávek černý; otakárci; ještěrka obecná atd.) Pak už jsme se vydali do terénu.

Slavnostní otevření anučnés stezky ve Vrchbělé - 15.6. 2019.0003V sobotu 15. 6. se ve volnočasovém areálu ve Vrchbělé konalo otevření nové naučné stezky pro děti. Po slavnostním zahájení následoval křest dvou mláďat pštrosů emu. Rodiče Emil a Emilka přivedli na svět Jáju a Páju (to jsou jména, která dostala nejvíc kladných bodů na facebooku). Při křtu pštrosíků jsme se dověděli mnoho informací, například to, že vejce tohoto druhu jsou černá, že na vejcích sedí asi 50 dnů pouze samec a v té době nepřijímá potravu.

Ve výbězích jsme si mohli prohlédnout kozly i kozy a také pávy. Je velká naděje, že se zde brzy zabydlí  pár praturů (pratur je také průvodcem dětí po NS).

Na děti čekalo několik stanovišť, kde si mohly zábavnou formou vyzkoušet své znalosti o přírodě: ochutnávka lesních plodů, skládání puzzle, poznávání přírodnin po hmatu, hádání zvuků ptactva a lesních zvířat, poznávání běžných bylin podle vůně.

Za absolvování všech úkolů si každý účastník mohl vybrat pěknou magnetku s obrázky motýlů nebo hub.

Sobota 8. 6. hrozila deštěm, ale mraky se cestou k hoře Říp rozešly. Nejprve jsme navštívili upravenou obec Kleneč, kde v rybníku na návsi plaval spolu s nutriemi i pár hus labutích. Poblíž byla k vidění košatá osmnáctiletá lipka, zasazená v dubnu 2001 jako "tisíciletá", u příležitosti začátku nového tisíciletí.

Cesta ke hvozdíkům písečným byla krásně značená, je vidět, že si místní této celoevropsky významné botanické rarity považují. Stráň pod hvozdíky byla posetá bělozářkami liliovitými a tužebníkem obecným.

rosnicka_zelena

V sobotu 25.května jsem se sešli v 9 hodin na návsi v Nepřívěci s  hydrobiologem Radomírem Studeným, hydrogeologem, který nás provázel setkáním s obojživelníky. Dověděli jsme se spoustu teoretických informací - proč ubývá obojživelníků, jak jim můžeme pomoci, čím jsou užiteční. U požární nádrže jsme si důkladně prohlédli samečky i samičky čolků velkých, potápníky vroubené a rosničky zelené. Kdo chtěl, mohl si je vzít i do mokrých rukou. Byl to zážitek pro všechny, ale zejména pro děti. Na odchycených exemplářích larev a pulců jsme si ukázali, podle kterých znaků je lze spolehlivě určit.

Fotografie.

Poslechněte Vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové

stehlik_VPZ_2019Kdy: nedělě 12. května 2019 
Kde: sraz v 8:00 před TIC Zvířetice v Podhradí
Terénní pěší exkurze.

Přijďte strávit nedělní ráno do Zeleného údolí a do Přírodní památky Podhradská tůň. Začneme procházkou nivou Jizery. Amatérský ornitolog František Vidner a Zuzana Neuhauserová nás budou provázet při pozorování a poslouchání místní ptačí fauny. Okolo 9.hodiny dojdeme k odchytovému místu, kde nám odchycené ptáky představí zoolog Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj Petr Lumpe spolu s Markétou Ticháčkovou ze Zoo Ostrava.

Kdy : sobota 27.dubna 2019
Kde : Sraz v 9.00 na parkovišti u rozhledny na Kozákově
Terénní pěší exkurze

S průvodcem Ekocentra Sedmihorky Vítkem Preislerem se vydáme na méně známé naleziště polodrahokamů. Kozákov byl už od pravěku vyhledáván jako naleziště drahých kamenů, z nichž pravěcí lovci vyráběli jednoduché nástroje. V dutinách horniny vykrystalizovaly kulovité výplně achátu, jaspisu, ametystu, křišťálu, záhnědy a dalších polodrahokamů.

SA_01 (1) Díky velkorysému grantu od firmy ŠKO-ENERGO jsme mohli podpořit a doplnit Svatomartinskou alej, kterou místní i přespolní v roce 2017 vysadili mezi obcemi Zvířetice a Bítouchov na Bakovsku. Ke 111 stromům tak přibyly  tři informační tabule. Vzniklo zároveň posezení na nejvyšším místě pravého břehu Jizery na Bakovsku. Je to místo s krásnou vyhlídkou do krajiny. 

6.dubna 2019 jsme tabule slavnostně "odhalili". Sešlo se přes 150 lidí. Na setkání vládla pohoda a velmi příjemná atmosféra. Lidé si označovali své stromy. Stromy, které nevydržely loňké velmi suché léto, se vyměnily za nové.

V sobotu 6. 4. jsme se sešli v 9 hodin před školou, bylo krásné jarní ráno. Průvodem jsme se vydali na Zahrádka a Rachvala. V čele muži vezli na dvoukolce sazenici lípy. Byla tak vysoká, že jsme museli dávat pozor, aby projela pod elektrickým vedením a nezamotala se do korun stromů, které jsme míjeli. Na návrší za městem, které bylo cílem naší cesty, jsme se krátce seznámili s historií místa, se stoletou lípou, kterou tam naši předkové vysadili v dubnu 1919 na oslavu vzniku ČSR.