Phragmatobia_fuliginosa_Přástevník_šťovíkový_2020_07_29_Kbel_motokros_nočI_P1060227Že můry přilétají na světlo, to je fakt známý od nepaměti. Proč to dělají, je dodnes předmětem vědeckých dohadů a odvážných hypotéz. Můrám jsou hypotézy slovutných vědců šumafuk. Jakmile vidí světlo, úplně zmagoří. Zapomenou na sladký nektar květů, dokonce i na snahu zabezpečit vznik nového potomstva. Přiletí jak divé, krouží zmateně kolem zdroje a pak unaveny usedají poblíž světla. A nejen můry. Na světlo přilétají i někteří brouci, saranče, kobylky, jepice, chrostíci, sršně a další hmyz. A toho využívají entomologové, kteří tak zjišťují na určité lokalitě,

Blanatka_lipovaBlánatka lipová (Oxycarenus lavaterae)

Až do 80. let 20. stol. byla blánatka lipová bezpečně známa pouze ze západního Středomoří. Do střední Evropy zasahovala pouze v oblasti nejjižnějšího švýcarského kantonu Ticino a na východ do Slovinska a na dalmatské pobřeží Chorvatska. Po roce 1980 se však začala šířit na sever a na východ. Postupně byla zjištěna v Černé Hoře, Maďarsku, na Slovensku, v Srbsku, Bulharsku, ve Francii, v Rakousku a Německu. V České republice byl první jedinec objeven v Brně – Bohunicích v září 2004. Během podzimu 2004 a následujícího roku byl druh pozorován celkem na 30 lokalitách v jižní, panonské části Moravy. Dnes je rozšířena po celé republice. V Mladé Boleslavi byly blánatky v tisících exemplářích pozorovány v lednu 2019 na lipách u kostela sv. Havla.

Nové_druhy_MB_M_Zúber_Def.0008Vroubenka americká (Leptoglossus occidentalis)
Severoamerická ploštice z čeledi vroubenkovitých (Heteroptera, Rhopalidae) byla koncem minulého století zavlečena na evropský kontinent. Poprvé byla zjištěna v roce 1999 v severní Itálii. Tento nález byl následován rychlým šířením druhu po Itálii a dalších evropských zemích. Na území ČR byla poprvé nalezena v říjnu 2006 v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V roce 2007 již byla v arboretu MZLU v Brně nalezena celá reprodukce schopná populace. V témže a dalším roce následovaly nálezy i z jiných čtvrtí města Brna a z několika měst a obcí, od té doby se rozšířila prakticky na celé území ČR. Na Mladoboleslavsku jsem ji poprvé zaznamenal v roce 2011, dnes je i zde velmi hojná. 

Nové_druhy_MB_M_Zúber_Def.0004Kutilka asijská (Sceliphron curvatum)

Původní areál kutilky asijské zahrnoval Indii, Nepál, Pákistán, Kazachstán a Tádžikistán. V roce 1979 byla poprvé zaznamenána v jižním Rakousku, odkud se postupně začala šířit Evropou. V České republice byla poprvé zaznamenána v roce 1995 v Praze. Dnes je již hojná všude v celé ČR včetně Mladoboleslavska. Kutilka zde osidluje především zastavěné oblasti.

Nápadná kutilka, zbarvena je černo-žluto-rezavě, velikost těla se pohybuje v rozmezí 15-25 mm. Je predátorem pavouků, svou kořist, kterou loví především na stromech a keřích, odnáší do předem vybudovaných hliněných buněk, kde je uskladněna jako potrava pro vyvíjející se larvy.

zahalka_sestiskvrnnaDalším druhem, který vám představíme je Žahalka šestiskvrnná (Scolia sexmaculata) . 

Donedávna byla známa jen z nejteplejších lokalit na jižní Moravě. V Čechách byl tento druh dlouho nezvěstný, ale po padesáti letech se objevil na písčině v Březhradě u Hradce Králové a později i na lokalitě Na Plachtě. V roce 2002 byl nalezen první kus na lokalitě Radouč u Mladé Boleslavi, kde byl později potvrzen i v dalších letech, např. 2012, 2017 – 2019 a to ve velkém množství jedinců. V roce 2019 jsem ho pozoroval ve stovkách jedinců prakticky na všech stepních lokalitách i v oblasti navrhované NPP Milovice-Mladá (Benátecký vrch, Pozorovatelna, Traviny).

Kutilka_mexicka (2)Rádi bychom vás seznámili s novými druhy hmyzu na Mladoboleslavsku, tak jak je pro nás zmapoval místní znalec, entomolog pan RNDr. Miroslav Zúber. Každý týden vám představíme vždy jeden nový druh hmyzu, který se v posledních letech na Mladoboleslavsku nalezl. Značná část druhů se šíří do nových oblastí v souvislosti se zvyšujícím se oteplováním klimatu, další druhy patří mezi druhy invazní zavlečené do Evropy z jejich původní domoviny. Některé druhy se šíří přirozeným rozšiřováním do dalších příhodných lokalit.

První je .... Kutilka mexická (Isodontia mexicana)